Místnost cca 5x6 metrů. Po obvodu do podkovy asi desítka kol, v čele kolo instruktorky. Deset cyklistek a já. Všechny šlapou mnohem svižněji a pravidelněji jako já. Ale já se zase nejvíc potím. Ano, mám za sebou prvních pár hodin spiningu a můžu říct, že jsem si udělal představu wocogo!

K tomu, abych se odhodlal vyzkoušet spining jsem dospěl poté, co jsme se byli projet s přítelkyní na kolech (standardních, těch "venkovních":-) a ta po pár lekcích spiningu najednou měla v nohách dynamit. A chlapská ješitnost je super věc, tudíž mi to nedalo. To musím vyzkoušet, přece musím stíhat své drahé polovičce! :-) Přestal jsem sám sobě argumentovat, že zavřít se někam do místnosti a šlapat na stacionárním kole je blbost a rozhodl se objednat se s ní.

Před první jízdou jsem opravdu nevěděl, do čeho jdu. Ránou pod pás bylo to, že jsem byl sám mužského pohlaví. Ženy různého věku za pekelného soustředění šlapaly, jako by ujížděly o život. Já měl na úvod co dělat, abych pochopil, že tady se nebrzdí, jede se pořád, do toho se přidává zátěž a ještě mění pozice uchopení řidítek. A samozřejmě styl jízdy. V sedě, ve stoje. Paráda.

Ze začátku jsem měl pocit, že musím za každou cenu ušlapat tempo okolních divoženek (ony dámy snad prominou:-), což se chvíli dařilo, ale dlouhodoběji jsem neměl šanci. Nedalo se. Chlapská ješitnost dostávala pořádně na prdel. Chvíli trvalo, než jsem se oprostil od pocitu, že jsem exot, který nezvládá tempo a zběsile jsem se tomu bránil, ale poté jsem se začal soustředit sám na sebe. A o to jde hlavně. Jet podle svých možností. Instruktorka Ivča dbala na kontrolu tepové frekvence, určovala na kolik procent maximální hranice jet ten a ten úsek. (Prý se takto človek nejen velmi efektivně zlepšuje co do výkonnosti, ale hlavně se neničí. Tepovky mě čekají snad příště.) V průběhu hodinové jízdy jsem vypil více jak litr vody, připadal jsem si jako cedník, kterým vše uhned zkapalo na zem. Ale prý to tak má být, dostat do sebe člověk musí minimálně litr tekutiny.
Střídaly se u mě stavy, kdy to fakt nešlo dál, takže nezbývalo než povolit zátěž a počkat, až se přestane motat hlava, ustoupí černo před očima, atd... :-) Po hodině jsem slezl kola a měl jsem problém se udržet na nohách. Ještě následoval lehký střečink, protažení, a mohlo se jít domů. Umřít.

Celkově na mě lekce zapůsobila velmi kladně, odplavilo se ze mně množství... všeho možného. A potvrdil jsem si, že pokud má člověk rád cyklistiku a nemá čas jezdit celý den na kole, tak spinning je dokonalý spalovač tuků a posilovač svalů - sice se nehnete z místa, ale hodinu budete šlapat do pedálů s intenzitou, jakou při běžné cyklistice jen tak nevyvinete.

Příští hodinu jsme již zkombinovali také s bazénkem a lehkým rozplaváním unavených nohou a nemělo to chybu. Asi se už teď těším, jak se půjdu zase zavřít a šlapat v místnosti. :-) Fakt doporučuji. ;-)